Štefánikova čtvrť
| Štefánikova čtvrť | |
|---|---|
 Merhautova ulice na okraji Štefánikovy čtvrti | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-sever |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′4″ s. š., 16°37′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Černá Pole |
| PSČ | 613 00 |
  Štefánikova čtvrť | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štefánikova čtvrť je čtvrť, součást města Brna. Tvoří severovýchodní část Černých Polí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vilová Štefánikova čtvrť vznikla ve 20. letech 20. století v severozápadním cípu katastru Husovic, od kterých byla zcela oddělena železniční tratí do Tišnova. Dráha zároveň určila tvar severního okraje čtvrti, tvořeného dnešní ulicí Sládkovou. Čtvrť získala své jméno v roce 1923,[1] kdy byla zahájena stavba samostatných rodinných domků v zahradách na území ohraničeném dnešními ulicemi Alešovou, Pflegrovou, Sládkovou a Merhautovou. V té době šlo o zcela samostatný urbanistický útvar.[2] V letech 1933–1935 si v Alešově ulici postavil vlastní rodinný dům ve funkcionalistickém stylu architekt Josef Kranz.[3]
V těsné blízkosti Štefánikovy čtvrti, na jejím západním okraji (dnes severní část Janouškovy ulice), byla v roce 1925 založena nouzová kolonie Na Novém hřbitově, která byla tvořena deseti dřevěnými baráky a která patřila k nejchudším v Brně. Název získala podle svého umístění na pozemku, který byl původně určen pro nový husovický hřbitov, přičemž zde již byla postavena márnice, která byla rovněž využívána k obytným účelům. Tato kolonie zanikla po skončení druhé světové války.[4]
Ve druhé polovině 30. let probíhala výstavba řadových domů jižně od Štefánikovy čtvrti, která se tak postupně stala součástí souvislé městské zástavby, na jejímž okraji se nacházela.[5] V roce 1949 byla na východním okraji Štefánikovy čtvrti ukončena smyčkou nová tramvajová trať, která byla z centra města trasována Merhautovou ulicí.[6] V roce 1962 byl ukončen provoz na původní železniční trati do Tišnova, jež byla vedena těsně kolem čtvrti.[7] V trase této dráhy byl na konci 90. let 20. století vybudován Velký městský okruh s Husovickým tunelem.
V letech 1952–1991 nesla Štefánikova čtvrť název Fučíkova čtvrť. Roku 1969 bylo vytvořeno nové katastrální území Černá Pole, kam připadla i tehdejší Fučíkova čtvrť.[1] Téhož roku byla zahájena stavba malého panelového sídliště Černá Pole v západním sousedství čtvrti. Toto sídliště, jehož centrem se stalo nově vytvořené náměstí SNP, bylo dokončeno v polovině následující dekády.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vilová zástavba ve Štefánikově čtvrti -
Fügnerova ulice na okraji čtvrti -
Rodinný dům Josefa Kranze
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 324–329.
- ↑ SLUKA, Jakub. Vznik a vývoj Černých Polí v Brně. 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta – Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Dušan Foltýn. s. 66–69. Dále jen Sluka. Dostupné online.
- ↑ Sluka, s. 77.
- ↑ Sluka, s. 70–72.
- ↑ Sluka, s. 83–84.
- ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 105.
- ↑ VAŠÍČEK, Milan, a kol. 110 let trati Brno – Tišnov a 90 let trati Tišnov – Žďár. Brno: České dráhy, Obchodně přepravní ředitelství v Brně, 1995. S. 15.
- ↑ LESOVÁ, Pavlína. Brněnská sídliště. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta – Geografický ústav. Vedoucí práce Ondřej Mulíček. s. 28–29. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefánikova čtvrť na Wikimedia Commons
